Arwenčiny fantazie

Můj sen, má fantazie, mé království - chci se s tebou o to podělit, pokud máš zájem...

Harry Potter a Řád Bílého Cherubína (dokončeno)

Kapitola 17 – Vánoční ples a záchranná mise

Kapitola 17 – Vánoční ples a záchranná mise

   Ráno se vzbudil tak, jako byl zvyklý, sice byl po včerejší noci unavený, ale zvyk je železná košile. Nevěděl, jestli by měl říkat Dracovi, že jeho otec byl mučen. Bude muset dát pozor navíc ještě na Snapea, nějak se to moc zamotává. Povzdechl si Harry.
   Vzbudil Draca i Rona, Dracovi půjčil svůj čistý dres na běhání a cvičení a chlapci sbíhali schody do klubovny, kde na ně čekala už děvčata. Protože Draco byl po mučení a mělo to být jeho první cvičení, udělali si jen pár koleček a menší rozcvičku, a pak se vydali ještě procvičit meče. Dracovi vysvětlili teorii a zkoušel s Harrym pár úderu a nějaké obranné postoje.  
   Mezitím Hermiona s Ginny dohromady útočili na Rona, pak se vyměnili, když už Harry viděl, že toho mají všichni dost, rozhodl se výcvik ukončit a nahnal je do sprch, aby se vydali na snídani.
   Pak už každý mířil do své učebny na své hodiny. A tak plynuly dny a týdny. Z Draca se postupně vypracoval svalnatý mladík, jako z ostatních chlapců, ve škole začal také prospívat a úkoly řádně odevzdával. Severus Snape si nemohl stěžovat. Draco se zlepšil ve všech předmětech a nechoval se jako rozmazlený sobec. Po škole už nešla fáma o trojici, ale pětici.  Kam šel jeden, šli všichni.
   Pomalu, ale jistě se blížily Vánoce a s nimi spojený Vánoční ples, na který je upozornil o Halloweenu Brumbál.
   Proběhlo i několik víkendů, kdy se šlo do Prasinek, naše pětice nebyla ani jednou k podivu všech profesorů, jen obchodníci si mnuly ruce, stalo se totiž zvykem, že přišel nějaký skřítek s dopisem od nějakého pana De Angelic s objednávkou na zboží, ať už to byly sportovní soupravy, přísady do lektvarů nebo jen brky a pergameny. Vždy to stálo za to.
   V té době měla pětice, dalo by se říci hrad pro sebe, objevovali další tajné chodby a místnosti. Studovali Harryho knihovnu. A jinak se různě připravovali na boj a obranu proti Voldemortovi. Harry byl tvrdý a přísný učitel, ale už si na to tak zvykli, že si nestěžovali. Navíc rodiče i profesoři je chválili, jak jim to teď jde. Nebelvír získával spoustu bodů za jejich úkoly i ukázkové zvládání kouzel. Už se nikdo nedivil, že si spíš četli nebo dělali úkoly v hodinách, protože pokud se jednoho z pětice zeptali, vždy jim odpověděl správně. 
   Famfrpálová sezóna byla také v plném proudu, první zápas proti Zmijozelu vyhráli a připravovali se po vánocích na další s Mrzimorem.
   Ples byl čím dál blíž a Draco se rozhodl, že na něj půjde sám bez partnerky, ze Zmijozelu se s ním nikdo nebavil a v Nebelvíru jen jejich parta, ostatní mu stále moc nedůvěřovali. Nevadilo mu to, stejně byl stále jen s partou, kdy cvičil nebo se učil. I v hodinách sedával s Harrym v lavici, tak že mu to bylo opravdu jedno.
   Měl pár setkání se Severusem, přiznal se Harrymu, že to je jeho kmotr. Harrymu a ani ostatním to nevadilo. Jen Harry si všiml, že nemá přívěšek, a proto se jednoho dne na to Draca zeptal. Draco se přiznal, že má o Severuse strach, a tak mu ho dal, aby ho nosil, a když bude v nebezpečí, že ho má podržet chvíli v ruce. Harry mu to odkývl. Sám dobře věděl, že je jen otázkou času, kdy to na Severuse praskne. Harry dávno už naučil Draca nitrobranu, aby si mohl skrýt myšlenky.

   Konečně byl den plesu, děvčata se patřičně připravila a chlapci též se nechtěli nechat zahanbit, i když s tím měli méně práce. Dali děvčatům dárky a všech pět se jich vydalo si najít malý stoleček do Velké síně.  Každý si objednal něco dobrého k jídlu, když se dobře najedli, každý vyzval svou partnerku k tanci, prostřídali se všichni chlapci. Ginny s Hermionou je naučily tančit, aby jim nedělali ostudu a neshazovali se. Nikomu nevadilo, že jich je u stolu pět a Draco nemá dívku.
   Učitelé to pozorovali s úsměvem. Nikdy by nevěřili, že Draco mezi Nebelvířany zapadne. Ale už věděli, že jejich přátelství je opravdu pevné. I když nevěděli, jak začalo.
   Draco se rozhlížel po celém sále, ale nemohl najít svého kmotra. Nedalo mu to a poslal vzkaz Harrymu, že má o Severuse strach, jestli náhodou o něm něco neví. Harry mu smutně odpověděl, že zatím nic, kdyby něco, určitě mu dá vědět.
   A tak ples pokračoval a pětice se bavila, když Harryho začal pálit jeho přívěšek s Baziliškem. Podíval se na Draca a řekl, že musí jít, svěřil mu Ginny do opatrování a poprosil kluky, aby mu sbalili, jak skončí ples. Draco pak má na něj počkat, půjdou k němu domů.
   Hermiona s Ronem měli pro ně překvapení, ale nechají si ho až na ráno, kdy to nebude tak chaotické. Věděli, že teď Harry nemá čas.

   Harry se zvednul a odkráčel z plesového sálu pozorován Brumbálem, bylo mu divné, že tu nechal svou partnerku a ostatní. Vydal se opatrně za ním, byl zvědav, co se bude dít. Harry si zatím vyšel pro neviditelný plášť po otci a mířil ven z hradu. Přehodil si ho přes sebe před přemisťovací bariérou, poprosil Angela, ať je stále ve střehu, že to bude nebezpečné a přemístil se přímo do cely k Severusi Snapeovi do Temného Sídla. Když ho Harry uviděl, celkem se lekl, profesor byl na tom dost špatně na první pohled.
   „Nemluvte, profesore, a chovejte se jako by tu nikdo nebyl,“ vyslal mu vzkaz do hlavy Harry pomocí telepatie. Přistoupil až k profesorovi, který byl spíše v bezvědomí jako při vědomí. Opatrně ho vzal za ruku a přemístil je dřív, než se stačily otevřít dveře. Smrtijedi šli znovu pro Snapea, kterého se jejich pán rozhodnul mučit za jeho zrádcovství, jaký byl jejich údiv, když byla cela prázdná a nikde nikdo.

   Harry se Snapem objevili u Bradavic, Harry opět vyčaroval nosítka, kam dolevitoval profesora a přikryl ho pláštěm. Stává se z toho zvyk, pomyslel si. To vše viděl Brumbál, který zůstal stát na místě, jako by ho opařil, když se Harry přemístil. Opatrně i s nosítky se vydal Harry do svých komnat, věděl, že opět nesmí ztrácet čas, nahlédl do sálu, a když viděl, že je ještě ples v plném proudu, vyslal svým přátelům vzkaz, aby došli za ním za 10 minut.
Brumbála už napadla ta samá věc jako Snapea před časem, použít na sebe Zastírací kouzlo a sledovat Harryho, co bude dělat. Harry se vydal do svých komnat, prošel obrazem a tajnou chodbou došel až ke stěně, kde mávl rukou a zašeptal heslo, které ani Brumbál neslyšel.   
   Objevily se dveře, které Harry otevřel a levitoval tam nosítka i s profesorem, Brumbál jen taktak stihl projít, než se za Harrym dveře zavřely.
   Přenesl profesora na pohovku a nosítka nechal zmizet, poprosil Angela, aby mu skápl slzu do hrdla a začal čarovat, přejížděl nad profesorem rukama, a kde bylo třeba objevilo se modro-bílé světlo, které léčilo.
   Brumbál to dost vyjeveně pozoroval, toto ještě neviděl. Nakonec Harry došel vedle do místnosti, kde vzal pár flakónků lektvarů a vlil je profesorovi do hrdla. Když skončil, vzdychl si a vydal se ke dveřím, aby se za nimi dostali jeho přátelé. Teď už tu byli všichni. Posedali si do křesílek a dívali se tázavě po Harrym, doufali, že jim to vysvětlí.
   „Hm, Draco mi nedávno řekl, že dal svůj přívěšek profesorovi s instrukcemi, co má dělat, kdyby byl v nebezpečí života. A protože jsem věděl, že ho Voldemort podezírá ze špehování, byla jen otázka času, kdy ho začne mučit. Dnes se tak stalo, můj přívěšek se rozehřál, proto jsem šel pro profesora,“ vysvětloval unaveně Harry.
   „A kde ho drželi a jak ses tam dostal?“ ptal se Ron, kterému to stále nedocházelo.
   „V Temném sídle a přemístil jsem se. Měl na mále, zrovna si pro něj šli na druhé kolo oblíbené Voldemortovi hry, když jsme zmizeli,“ pověděl neochotně Harry.
   „Bude v pořádku, Draco, neboj, už má v sobě lektvary proti cruciátu a bolesti,“ díval se Harry na Draca, kterému v duchu létala jen tato otázka.
   „Naše plány to nemění, Draco, zítra jedeme domů na Vánoce, bude nás jen o jednoho víc. Pokojů je dost. Pánové a dámy jsem unavený, jde se spát, vedle máte čtyři postele a já jdu taky do své. Zítra se sbalíme a rozejdeme se každý ke své rodině. Pokud máte nějaké další dotazy, zodpovím je ráno, zítra cvičení odpadá. To je už opravdu vše.“ Čtyřka odešla vedle do svých komnat, Harry jen počkal, až zalezou a sám překontroloval ještě jednou Snapea svou magickou mocí, párkrát se ještě modro-bíle zablesklo, než byl opravdu spokojen. A i on se vydal do své postele. Nechal otevřené dveře, aby slyšel profesora. Zapnul nitrobranu na nejvyšší stupeň, věděl totiž, že Voldemort bude dnes zuřit. Jen si lehl a v tu ránu byl v limbu.
   Brumbál si sedl do uvolněných křesel a pozoroval svého profesora lektvarů a trávil, co se tu všechno děje. Sám byl dobrý čaroděj, ale léčit, tak jako léčil Harry, ještě neviděl, ani lékokouzelnice toto nepoužívaly. S tím také upadl do lehkého spánku.
Žádné komentáře