Arwenčiny fantazie

Můj sen, má fantazie, mé království - chci se s tebou o to podělit, pokud máš zájem...

Harry Potter a Řád Bílého Cherubína (dokončeno)

Kapitola 24 – Plány do budoucna

Kapitola 24 – Plány do budoucna

   Harry se vzbudil těsně před obědem, zalezl do své koupelny, kde si napustil plnou vanu s bublinkami. Usadil se a přemýšlel o včerejšku. Jeho myšlenky směřovali k Bradavicím, jak budou stíhat učivo a také akce. Sice se už umí všichni přemisťovat, ale nebude to tak jednoduché. Nedovedl si vůbec představit, jestli zvládnou ochránit nevinné. Měl strach o své přátele, co když se jim nepovede už první akce a některý z nich zemře. Bude se cítit ještě více vinen. Po půlhodině svých neradostných myšlenek vylezl a oblékl se, šel zrovna do jídelny, byl čas obědu a on už měl hlad. Musí se naučit obranná kouzla za každou cenu, snad to zvládnou.
   V jídelně se na oběd sešli všichni, profesoři na ně zle zahlíželi, ale Cherubíni si toho nevšímali. Měli jiné myšlenky, probíhala jim hlavou včerejší přísaha a povinnosti, které jim nastali. Také strach je svíral, co když to nedokážou. Ke konci tichého obědu už všechny pohledy směřovali na Harryho.
   „Dnes půjdeme do knihovny a budeme pokračovat, kde jsme skončili včera,“ nevydržel Harry jejich pohledy. Cherubíni kývli, věděli totiž, že i Harry má strach, ne ze smrti, ale o nich. Chtěl udělat maximum proto, aby zvládli svůj velký úkol, který přijali. Po jídle se všichni vydali do knihovny ke svým knihám, opět vypisovali všechna kouzla, co si mysleli, že budou třeba. Těsně před večeří skončili, po jídle se usadili v knihovně před krb. Každý se svými myšlenkami na budoucnost. Neměli představu, co je čeká a to je lekalo ještě více. Nakonec to Harry nevydržel, rozloučil se a odešel do své ložnice. I ostatní měli svých myšlenek dost a rozhodli se jít také spát, budoucnost si je najde. Severus s Lupinem byli z dnešního dne velmi zmatení, mladí se chovali divně. Necvičili a dokonce byli dost i zamlklý, něco se muselo stát. Ale co? To jim zůstalo skryto. Proto se rozhodli jít spát i oni.

   Další den už Cherubíni začali svůj denní program s tělocvikem. Na snídani je Harry upozornil, že hned přejdou do cvičebny magie, teorie bylo za dva dny dost. Všichni s tím souhlasili, před očima jim tančila přísaha. Chtěli být co nejlepší v obraných kouzlech, aby měli možnost dokázat, že si zaslouží být Cherubíny. A tak začali cvičit kouzla, co si vypsali z knih, procvičili všechny i ty nejednodušší, tak nějak se tiše dohodli, že se je musí naučit kouzlit neverbálně. Jen před profesory je budou kouzlit nahlas, aby nepojali nějaké podezření. 
   Když je Lupin šel zkontrolovat, zjistil, že všech pět je opravdu v cvičebně a zkouší kouzla. Po chvíli pozorování zjistil, že jsou to všechno štíty. Co ho překvapilo, bylo, že je všichni opakovali do zblbnutí, dokud je nedokázali vykouzlit v mžiku a tak, aby chránili přesně to, co měli v úmyslu. Nechápal jejich konání, ale na jeho dotaz co to vlastně dělají. Dostalo se mu vyhýbavé odpovědi, prostě opakují a snaží se o dokonalost. Po nějaké době se Remus vrátil do knihovny za Severusem a Cherubíni začali kouzlit neverbálně, když byli přesvědčení, že zvládnou i tak vytvořit štít dle svých potřeb, přešli na těžší.
   Přišel je zkontrolovat i Severus, opět našel všech pět v cvičebně, zase viděl, jak cvičí štíty, ale teď už to byly štíty vyšší magie. I jeho udivilo, jak je můžou opakovat stále dokola, co se jim na nich nelíbí, všichni je zvládali výborně a pochyboval, že by je někdo překouzlil, ale oni ne, stále je čarovali dokola. Po nějaké době se rozhodl vrátit do knihovny, přestalo ho bavit je pozorovat při jedněch a těch samých kouzlech. Po odchodu Snapea, se vrátili ke kouzlení neverbálně, když si byli jistí, že i tyto štíty se naučili ovládat. Byli spokojení a vydali se na oběd.
   Po obědě opět zamířili do učebny a vrhli se naučení nejvyšší bílé magie, tyto kouzla vyžadovala soustředění. Ne každý kouzelník dokáže ovládat obranu z nejvyšší bílé magie, ale těchto pět lidí, se na to vrhlo jako pes na kost. Cvičili a cvičili, do večera už všichni dokázali verbálně zakouzlit ty nejvyšší štíty dost silné pro ochranu. Profesoři je pozorovali se zájmem, teď to bylo opravdu zajímavé, toto už nebylo opakování, toto byla úžasná podívaná, když některý z nich kouzlil, jiný vykládal teorii o tomto štítu. A tak se střídali, dokázali vyjmenovat všechny výhody i nevýhody štítu, který zkoušeli a čím ho nahradit v případě nebezpečí. Dost věcí bylo nových i pro oba profesory a navíc ani jeden z nich nedokázal takovou magii předvést. Tito mladí lidé byli magicky dost silní, pokud se to dozví Temný pán, budou hodně v nebezpečí, uvědomovali si to oba. Musí to říct Brumbálovi, měli by na ně dát ještě větší pozor.
   „Zítra se je musíme naučit vykouzlit neverbálně, také dnes večer zajdu do sídla a přinesu nějaké knihy i z naší Cherubínské knihovny. Dále asi bude třeba opět vypsat všechna léčící a uzdravovací kouzla, co existují a naučit se alespoň teoreticky jak se vykouzlí a co vlastně dělají. Také mě napadá, že bysme si měli vytvořit vlastní lexikony kouzel, můžeme se také pokusit vymyslit vlastní kouzla, čímž bysme docílili toho, že by je bylo těžké zrušit, k tomu by nám asi pomohlo pochopení černé magie, sice jí nemůžeme používat, ale měli bychom vědět, co způsobuje a jak se jí bránit bílou magií nebo našimi budoucími kouzly,“ posílal mladým Cherubínům Harry své myšlenky, o kterých si myslel, že by bylo ještě třeba udělat. Od všech si přečetl, že souhlasí. Nemohli se domlouvat nahlas, když je profesoři pozorovali jako exotická zvířátka.
   Po večeři měli stále profesory v patách a tak se vydali do knihovny, vyhledávat všechna uzdravující a léčící kouzla. Opět si každý vzali pár knih před sebe a už vypisovali na pergameny ty, které budou třeba. Tak pokračovali, dokud Harry nerozhodl, že je čas jít spát. Všichni se odebrali do svých ložnic a uložili se ke spánku. Když celý dům utichl, Harry se přemístil do sídla, kde z knihovny vzal pět knih a vrátil se do pokoje. Uložil se ke spánku a tiše oddechoval a oddával se svým snům.

   Další ráno začalo jako každé jiné – cvičení, snídaně a opět usedli v knihovně ke knihám, naposled dorazil Harry s dalšími pěti pod paží. Knihy byly napohled bílé a něco na nich bylo stříbrně nakresleno. Znak nebyl rozpoznat, ukazoval se jen vyvoleným. I když se je snažili profesoři otevřít, nic se nestalo, otevřeli se jen Cherubínům. Oba na to hleděli dosti bezradně. 
   Bylo zajímavé, že určité knihy se otevřeli jen těm mladým. Ti jim však odmítli vysvětlit, jak je to možné. Nakonec skončili opět v učebně, profesoři je dnes nechali o samotě a tak první cvičili neverbálně včerejší štíty, zvládli je kupodivu všichni, jen Harrymu došlo proč to tak je. 
   Vzpomněl si na slova Michaela, byla do nich dána částečná moc. Nakonec se učili i kouzla od andělů byla velmi těžká a vyčerpávající, na oběd přišli všichni velmi unavení. Což se nelíbilo profesorům, včera byli čilí a to kouzlili nejvyšší bílou magii a dnes jsou jako vymačkaný citron.
   Rozhodli se, že je nespustí po obědě z očí. A tak se pětka vrátila zpět do knihovny a jen vypracovávala své soukromé domácí úkoly o uzdravujících kouzlech. Když dopsali i poslední kouzlo, které našli u Harryho v knihovně, vrhli se všichni na základy černé magie, chtěli pochopit její princip, aby si mohli vymyslet svá kouzla. To se ovšem nelíbilo jejich profesorům, hlavně Severus měl pochyby, co když propadnou černé magii, byli by ve spojení s Temným pánem neporazitelní.
   „Nemyslím si, že je pro vás vhodné se učit černou magii,“ dal hned najevo svým ledovým hlasem.
   „A kdo říká, že ji budeme používat? Nemyslíte si, pane profesore, že je důležité zjistit principy černé magie a její účinky, abychom věděli, co dokáže Temná strana?“ odpálil nespokojenost profesora Harry, řekl částečnou pravdu, a přesto to hlavní si nechal pro sebe. Na to nedokázal Severus odpovědět. Jen s Remusem na sebe kývli, že si dají na těch pět pozor, jestli opravdu nezkouší kouzla z tohoto druhu magie.
   A tak mladí Cherubíni se ponořili do studované látky, vždy když někomu z nich se zdálo něco nejasné, přednesl problém ostatním a ti pak o něm diskutovali. A tak přišli na spoustu věcí, které jim budou užitečné. Nejvíce diskutovatelné téma nastalo u pátého stupně černé magie a tedy nejvyššího, také přemýšleli o kletbách, které se nepromíjí. Jejich diskuze byla zajímavá i pro profesory, všímali si, jak všichni dávají k dobru postřehy, co si nastudovali z jiných knih a sám Harry, který měl tu čest vyzkoušet si je všechny na vlastní kůži, jim vysvětloval své pocity. U toho oba profesoři zalapali po dechu, Harry byl dost mladý na to, aby už něco takového zažil, ale vypadalo to, jako by ho to posílilo v dalším boji proti zlu.
   Hermiona pečlivě zapisovala postřehy u různých kleteb, které pak Harry zkopíroval pro každého. Každý si vzal pergamen k sobě a naskládal tam runy, které je naučila Hermiona hned na začátku, aby se text ukázal jen jim. Remus pozoroval jejich počínání se zvědavostí v očích, došlo mu, že tady jde ještě o něco jiného, proč chtějí pochopit principy černé magie, ale bez odpovědi od pětice, mu zůstali jen dohady. Do večeře zůstal ještě nějaký čas a tak se rozhodli pokračovat ve studiu Cherubínských knih. Všem se otevřeli po doteku jejich pravé dlaně, a vnořili se do kouzel, která obyčejný smrtelník, nemůže ustát. Severus byl zvědavý, co tak pilně studují. Bohužel když nahlédl přes rameno Dracovi do knihy, viděl jen nepopsané stránky, ale jak bylo zřejmé z obracení listů, Draco tam viděl text.
   „Zítra dokončíme vaše nové hůlky. Hned po snídani se sejdeme v laboratoři, nezapomeňte si vzít vaše další dvě substance, tu třetí přinesu sám,“ obracel se v myšlenkách na své přátele. Ti mu jen kývli, že rozumí, aniž by zvedli hlavu od svých knih. Harry se podíval do ohně a přemýšlel, jak zkoncentrovat jejich magickou sílu, aby je nevyčerpávala tolik andělská kouzla. Dnešek byl toho příkladem, pokud by se něco takového stalo i v akci, je dost reálné, že se živý nevrátí. Z jeho myšlenek ho probudil až dopis, který ho klepl do hlavy. Byl zapečetěn znakem, který byl pěti lidem v místnosti dobře známý, ti se také podívali udiveně po Harrym. Harry jen pokrčil rameny na znamení, že neví, co to má znamenat. Tato tichá konverzace neušla ani jednomu z profesorů. Bohužel jejich zvědavost nebyla ukojena, Harry dopis schoval do kapsy a vydal se do jídelny, protože byl právě čas večeře.
   „Musím si něco zařídit, budu v pracovně, kdyby se něco dělo, stačí na mě zaklepat,“ s těmito slovy se Harry zvedl od stolu a zapadl do své pracovny v prvním patře. Nedočkavě rozbalil dopis a začal ho číst:

   Ahoj, Harry,

vidíme tvé starosti a také strach o tvé přátele, že se při našich kouzlech moc vyčerpáváte. Máš pravdu, a proto ti dáme radu pro vás všechny.

   Je to jednoduché, buď musíte kouzlit rukou se znamením, kdy vás to bude stát méně energie nebo s hůlkou, tu novou samozřejmě s naší substancí.
   Ze začátku vám bude i tak připadat, že to vás dost vyčerpává, ale neboj se, vaše energie bude den ze dne silnější. Dost tomu napomáhá i vaše fyzická kondice, kterou si udržujete svým raním cvičením.

   Jsme na vás hrdí, že jste se tak pečlivě postavili ke svému úkolu. Víme, že jste ještě dost mladí, ale vaše srdce, by vás mělo chránit více než dobře. Harry, nezapomínejte na pravidla, jsou pro vaše dobro.

   Chceme vás také pochválit, že jste pochopili principy černé magie. A protože budete potřebovat vycítit aury u lidí, dnes ve spánku dostanete další schopnost a to vycítění magie. Tato schopnost vám i dost pomůže v dalších vašich cílech. Ano správně si pochopil, ve vynalézání vašich kouzel.

   Ještě jedna rada Harry: naučte se Fideliovo zaklínadlo, může vám dost pomoct v ochraně nevinných.

   Hodně štěstí a lásky všem Cherubínům, přejeme

   Po přečtení dopisu a uložení do paměti všech rad, vzplál dopis Harrymu v dlani bílým andělským ohněm. Ještě chvíli přemýšlel, co mu radil Michael a andělská rada, nakonec se zvedl a vydal se do knihovny za svými přáteli.

   Po odchodu Harryho se celá společnost zvedla od stolu a zamířila do knihovny, Cherubíni pokračovali ve studování svých knih a profesorům nezbylo nic jiného, než je pozorovat nebo si vzít vlastní knihu. Když se tak nad tím Severus zamyslel, pochyboval o tom, že za tak krátkou dobu nastudoval tolik knih, co tito lidé před ním včetně Pottera. Oni je měli vložené opravdu ve svých hlavách, nejen tak prolistované. Prostě na co sáhli, to uměli, věřil by, že všech pět by mohlo hned teď složit OVCE. Přemýšlel, jestli by nebylo lepší, aby mladá Weasleyová udělala hned teď NKÚ a také rozdílové zkoušky šestého ročníku a nastoupila s těmi ostatními. Bude si o tom muset promluvit s Brumbálem. Také asi nabídne mladému Weasleymu, aby se vrátil do lektvarů. Po návratu do Bradavic bude mít velmi dlouhý a komplikovaný rozhovor s Brumbálem. Vůbec se na to netěšil, ale snad ho Lupin podpoří. Sám dobře ví, že jejich vědomosti přesahují hranice učení v Bradavicích. Možná by neměli mít normální hodiny, ale speciální výukový program. Z jejich znalostí se budou dost nudit, až zase půjdou si něco procvičit, musí to probrat s Lupinem.

   Do knihovny vešel Harry: „Potřebuji s vámi mluvit, pojďte za mnou,“ promluvil na své přátele. Když se všichni opět sešli u Harryho v pracovně a usadili se na svá místa před krbem. Harry pro jistotu zajistil místnost a začal jim vykládat, co bylo v tom dopise. Vysvětlil jim, že pokud budou používat andělskou magii, měli by kouzlit bez hůlky anebo s tou, co dodělají zítra. Jinak se moc vyčerpají. Také dostali pochvalu za to, že probrali teorii černé magie a chtějí vymyslet vlastní kouzla, musí se naučit Fideliovo zaklínadlo, prý jim může dost pomoci.
   „Také máme dbát na pravidla, jsou pro naše dobro. Dnes v noci získáme další moc, vycítění magie, pomůže nám to v tom, abychom viděli aury a mohli léčit, a také by nám to mělo pomoci v nových kouzlech. Na konec nám přáli hodně štěstí a lásky, myslím, že jsem na nic nezapomněl,“ dopověděl Harry.
   „Dobře, vrátíme se do knihovny a podíváme se potom Fideliově zaklínadlu,“ rozhodla Hermiona. A tak se zase vydali zpět za profesory.

   „Remusi? Přemýšlel jsem, že bychom měli navrhnout Brumbálovi jisté věci, protože jsi, nejsem jist, chci to probrat s tebou,“ začal Snape konverzaci. Tím si vyžádal stoprocentní pozornost.
   „Napadlo mě, že by mladá Weasleyová měla složit NKÚ a rozdílové zkoušky do šestého ročníku, není pochyb, že to zvládne bez problémů. Také by asi těch pět nemělo studovat normálně, ale speciální výukový program složený z předmětů, které jak vidíme, hojně využívají i zde a v Bradavicích se je neučí. Navíc podle toho, co jsme tady viděli, budou se v hodinách vyloženě nudit. Také by měl Brumbál něco vymyslet na jejich ochranu před Pánem Zla, pokud zjistí, že jsou tak dobří, bude je chtít mít na vlastní straně, anebo je zabít.“ Vysvětloval své myšlenky Snape Lupinovi a také svůj strach o život těch dětí.
   „Máš pravdu, Severusi, pro ně teď ten rok a půl bude vyloženě nuda, tušíme asi správně, že mají nastudovaný i sedmý ročník a to nejen teorii, ale i praxi. U Brumbála tě samozřejmě podpořím,“ dál už to však nestihli probrat, protože se otevřely dveře a vrátili se naši přátelé. A hned se vydali ke knihovně, dospělí je se zájmem pozorovali, co zase můžou hledat. Nakonec to našla Ginny: „Mám to, Fideliovo zaklínadlo, spočívá v tom, že se jeden člověk stane strážcem tajemství, tím skryje ve svém nitru místo, kde se ta určitá věc může nacházet. Také jen strážce může komukoliv sdělit adresu nebo heslo pro přístup ostatním kouzelníkům. Potřebujeme na to velmi silnou bytost s magickým potenciálem. Toto zaklínadlo může být zrušeno, jen tím kdo ho na strážce dal,“ předčítala Ginny. Oba dospělí zírali na ně dosti vyjeveně, na co zase potřebují znát toto zaklínadlo.
   „Dobře, naučíme se jej všichni, myslím si, že nebude problém v našich magických jádrech,“ prolomil ticho Harry. A tak zvláštně se díval na Hermionu a sourozence Weasleyovi.
   „Harry? Co se děje? Na něco jsi přišel, řekneš nám o tom?“ ptala se Hermiona, která už tento pohled viděla. Ozval se Draco: „Myslím si, že Harry má pravdu, kdo bude jejich strážcem?“ Draco pochopil hned, na co Harry myslel. Jejich rodiny budou v ohrožení pro Temnou stranu, musí položit ochranná kouzla na jejich domy a schovat je pod Fideliovo zaklínadlo. Tato konverzace připadala oběma profesorům dost zajímavá, připadalo jim totiž, že nějak zapomněli, že jsou s nimi v místnosti a konečně by se mohli něco dozvědět. Hermioně s Ginny už také došlo, co to znamená, ozvaly se současně: „Kdy to chceš provést? A jak Draco poznamenal, kdo bude strážce?“ Jen Ronovi to v tuto chvíli zapalovalo pomaleji, „o čem to vlastně stále mluvíte? Můžete mi to někdo vysvětlit?“
   „Později ti to, Rone, vysvětlím, teď na to není vhodná doba,“ odpálila ho Ginny.
   „Harry? Chci tě poprosit, abys tím Strážcem byl ty v mém případě,“ ozvala se Hermiona, Ginny nezůstala pozadu: „Myslím si, že i u nás bys to měl být ty. No jen jsem zvědavá, jak se to vyvede dál.“ U toho si povzdechla.
   „Dobře je rozhodnuto, v obou případech se stane Strážcem Harry, ale to nemění nic na situaci, že kouzlo se musíme naučit všichni,“ odsouhlasil Draco. Dospělí to pozorovali dost vyjeveně, co chtějí skrýt pod Fidelia. Oni vědí určitě něco, co jim uniká, že by Harry měl další vizi, která se týkala Voldemorta? Přemýšlel Remus.
   „Harry, měl si někdy teď ty svoje sny, kdy tě pálila jizva?“ ptal se hned Remus zvědavě.
   „Ne, už dávno je nemívám, pokud nechci, což nechci. Ptáš se z nějakého zvláštního důvodu?“ vracel mu otázku Harry.
   „Ne, jen mě to tak teď napadlo, že jsme o tom dlouho nemluvili,“ rychle to zamlouval Remus. Takže vize se nekonala, jde o něco jiného, ale víc se asi už nedozví. Bude si na ně muset dát pozor.
   „Jdu spát, uvidíme se zítra na cvičení,“ ozval se najednou Harry. Toto byl pokyn i pro ostatní se rozejít do svých ložnic.
Žádné komentáře