Arwenčiny fantazie

Můj sen, má fantazie, mé království - chci se s tebou o to podělit, pokud máš zájem...

Harry Potter a Řád Bílého Cherubína (dokončeno)

Kapitola 6 – Hůlka a lektvar snů

Kapitola 6 – Hůlka a lektvar snů

   Hned druhý den, po svém ranním rituálu, který si zde Harry zavedl,  se opět začetl do Nebelvírovy knihy, aby věděl, jak přesně udělat svou novou hůlku, na které se dohodli včera s Angelem. Na kus pergamenu si opsal postup a návod, který bude potřebovat až si sežene veškeré ingredience a také, když už byl v tom opisování, si vypsal, co všechno bude třeba na Lektvar snů, aby se mohl stát rychleji zvěromágem, tak jako jeho otec a kmotr.   
   Rozhodl se, že jako první si uvaří lektvar, který stejně bude muset vychladnout, proto se zvedl a směřoval do své laboratoře, kterou tu nechal vybavit jeho předek Godrik, následován Angelem.
   Po prohlídce příručního skladu, zjistil, že všechny ingredience, které jsou třeba na tento lektvar, má, a tak mu již nebránilo nic v tom, se pustit do vaření. Asi po hodině soustředěné práce měl lektvar hotový, zkontroloval jestli má správnou hustotu a barvu, když byl spokojený, odstavil jej z ohně a nechal jej vychladnout.
   „Abychom vyrobili hůlku, budeme na ni potřebovat nějaké magické dřevo, a tak první co musíme udělat, Angele, je jej jít najít, abychom mohli dále pokračovat dle postupu, co jsem našel v Nebelvírově knize,“ promluvil mladý Nebelvír.
   „Ano, Harry, přemýšlím o tom už od rána a napadlo mě pár věcí, ale nejsem si jist, že je to pro tebe zrovna to pravé. Nebyla nějaká poznámka, co používal třeba za dřevo Godrik?“ ptal se zvědavě Angel.
   „Hm, nic tam nebylo a mám v celku pochyby, že by to i stačilo zrovna pro mě, protože on určitě neměl nic s anděly… ach jo to nebude asi tak lehké,“ říká mu na to Harry.
   „Neklesej na duchu, můj mladý příteli, máme ještě čas do oběda, a tak se půjdeme podívat do tvé zahrady a třeba tam něco najdeme,“ těšil ho jeho fénix.
   „Máš pravdu, Angele, je to asi teď nejlepší řešení, jde se do zahrady a tam uvidíme, co najdeme,“ už s lepší náladou mu odpovídal Harry.
   A tak se Harry vydal s Angelem na rameni, jak už byli oba zvyklí, na prozkoumání velké zahrady kolem Harryho nového domu.
   Našli tam spoustu stromů a keřů, ani jednu čtvrtinu z těchto rostlin Harry neznal, jeden vzácnější jako druhý, ale zatím žádný, který by se jim hodil na hůlku pro Harryho.
   Oba zklamaní se rozhodli pro návrat na oběd a řekli si, že odpoledne se zamyslí nad jádry do hůlky a zkusí projít zahradu ještě o kousek dál, snad se jim podaří něco najít, nemůžou se hned vzdávat po prvním neúspěchu, to by se daleko nedostali.
   Po výborném obědě, který Harrymu zvedl náladu, se Harry zamyslel a byl dlouhou chvíli potichu. Nikdy se nedomníval, že bude tak těžké si vyrobit hůlku. Co dát jako jádro… jeho stará dobrá hůlka měla jádro z pera fénixe, a jak teď už věděl, byla to sestra té Voldemortovi. Měl by se tedy Angela zeptat, jestli by mu dal do ní jeden brk, ale zase o který mu říct, když má pírka rudá a bílá. Bude se hodit to rudé, které značí nebelvíra nebo to bílo, které značí rod Andělů? Stále Harry dumal, ale na nic nepřicházel.
   „Jsi nějak dlouho potichu, Harry, stalo se něco?“ nedalo to delší ticho Angelovi.
   „Ale ne, nic se nestalo, jen jsem se zamyslel nad tím jádrem do té mé nové hůlky. Napadlo mě, že bych tě požádal o jedno pírko do ní, má stará má taky jádro z fénixe, ale pak jsem se zarazil. Víš, ty máš pírka jak rudá, tak i bílá, a i kdybys souhlasil, tak stejně nevím, které bychom tam měli dát. Je to těžší než jsem si myslel,“ říkal si, pro sebe už po několikáté, Harry.
   „No to není špatný nápad, dám ti pírko a navíc ti jej zkropím svou slzou, aby tvá moc byla ještě větší, ale máš pravdu, které pírko bude to dokonalé…?!“ Teď začal přemýšlet i Angel.
   „Tak mě ještě, Harry, napadá, že by jádro tvé nové hůlky mělo tvořit ještě něco z anděla a něco z Nebelvíra, aby si dokázal, že patříš k oběma rodům a také, aby tvá moc byla vyvážená,“ prohlásil po chvilce fénix.
   „Tak to už se asi můžu zrovna rozloučit se svou novou hůlkou, to asi dohromady nedáme,“ ozval se velmi smutně Harry.
   „Když tedy nebudeme pracovat teď na té mé hůlce, jdu se naučit a procvičit přemísťování,“ najednou zahalasil Harry, který se nechtěl poddat svému neúspěchu při výrobě hůlky. A tak začal zkoušet, soustředil se a vyčistil si hlavu, tak jako by si chtěl zapnout nitrobranu, kterou se naučil s Angelem. Jeho jedinou myšlenkou v mysli se stala představa plamene ohně, k této myšlence si už jen představil vstupní halu, kde se po první objevil s Michaelem. Jaké bylo Harryho překvapení, když otevřel oči a opravdu stál v hale.
   „Angele? To je divné stojím v hale, ale neslyšel sem to charakteristické „puf“ při přemisťování, jaké je slyšet u kouzelníků,“ zahulákal Harry na svého fénixe, který zůstal v knihovně.
   „Harry, to bude ta další schopnost Nebelvíra, víš přeci, že se uměl přemisťovat beze zvuků,“ odtušil mu Angel a objevil se u Harryho v hale.
   „Harry, nestalo se ti nic? Kolem tebe se najednou objevil oheň, měla jsem o tebe hrozný strach,“ skřehotala Lucy.
   „Nic mi není, Lucy, jsem v pořádku,“ odpověděl Harry.
   „Slyšel jsi, co říkala Lucy, Angele?“ opět se ptal Harry.
   „Ano slyšel, tak už je to teď jisté, je to schopnost přímo od Nebelvíra, on přeci ovládal oheň,“ odvětil Angel.
   „Když už jsem zvládl přemisťování, tak si dnes dáme trochu volna, do teď jsme se jen učili a zkoušeli. Rád bych se proletěl na svém koštěti, které už nevím skoro ani jak vypadá,“ toužil si odpočinout do učení Harry.
  „To není problém, Harry, i já si myslím, že se nic nemá přehánět,“ zvesela zapípal Angel. A tak Harry rychle vyběhl schody do svého pokoje a tam si vzal koště a utíkal opět před svůj dům. S radostí nasedl a vzlétl, měl ohromnou radost, když cítil jak mu vítr prohrabuje vlasy. Začal dělat vývrtky, smyčky a různé otáčky a představoval si, že honí Zlatonku a chytá ji, jakoby hrál zápas na Bradavických pozemkách. Nakonec si dali s Angelem mini závod o to kdo bude rychleji před dveřmi. Skončilo to nerozhodně. Unavený pak přistál, vzal koště a šel na večeři. Po večeři si vyzvedl z laboratoře lektvar snů, který si vzal k sobě do pokoje, kde jej vypil a v tu ránu usnul.
Žádné komentáře